Národní galerie zahájila sezónu ve Veletržním paláci

Národní galerie (NG) Praha ve Veletržním paláci zahájila letošní sezonu výstavami děl Kurta Gebauera, Stanislava Kolíbala, architektonickou expozicí Nebourat! Podoby brutalismu v Praze a výstavou věnovanou tvorbě Edgara Allana Poea-Retrospektivní výstava s prostým názvem Kurt Gebauer v 1. patře představuje Gebauerovo dílo zatím nejucelenějším souborem jeho prací.

Autor šestdesítek let tvoří pro veřejný prostor a jeho těžko zařaditelné pojetí živé figurace mátlo nejen politické cenzory předlistopadového režimu, ale i uměleckou scénu. Gebauerovy oslavy radostného života a přírody, stejně jako obžaloby společenské absurdity, řadí autora mezi významné postavy českého 20. století.

“Kurtova díla vždy vyvolávají úsměv. Avšak s typicky českým vědomím vlastní konečnosti, nicoty, která zůstává vždy na dosah. Jeho osobnost nemění dějiny silou, ale vyprávěním, jemným humorem a hlubokou lidskostí,” uvedl Michal Novotný, kurátor a ředitel Sbírky moderního a současného umění. V Malé dvoraně je výstava Ozvěny Benátského bienále sochaře a výtvarníka Stanislava Kolíbala, která byla pod názvem Bývalé Nejisté Tušené poprvé představena loni v květnu v rámci Českého a Slovenského pavilonu na 58.ročníku mezinárodního bienále v Benátkách.

Instalace nabízí mimo jiné nástěnné kresby, objekt Křídla z roku 1963 nebo o rok starší sochu Labil tvořenou čtyřmi navzájem se podpírajícími polokoulemi. Kolíbal se řadí k významným představitelům českého minimalismu a abstraktního geometrického umění. Výstava Sen ve snu. Edgar Allan Poe a umění v českých zemích, která je umístěná ve 4. patře, se věnuje reflexím tvorby amerického spisovatele, básníka a teoretika Poea ve výtvarném umění v českých zemích i obecnějšímu fenoménu hrůzy a strachu.

Projekt demonstruje úzké vazby, které může moderní a současné umění mít k tvůrci z 19. století. Básněmi a povídkami Poea byl inspirován například malíř František Kupka, ze současných umělců malíř a grafik František Štorm. Tématem výstavy s názvem Nebourat! Podoby brutalismu v Praze umístěné ve 3.patře je architektura takzvaného brutalismu, obdivované i nenáviděné architektury 60. až 80. let 20. století. “Budovy ovlivněné brutalismem v Praze jsou jedinečnou architekturou, špičkovými technickými a uměleckými díly.

Výstava chce tyto kvality představit široké veřejnosti, odkrýt ideologický nános doby a poukázat na jejich špatný stav, případně ohroženou existenci,” sdělila kurátorka Helena Doudová. Zastoupeny jsou Obchodní dům Kotva, bývalá Ústřední telekomunikační budovana Žižkově, budova bývalého Federálního shromáždění, hotel Intercontinental, Barrandovský most či nedávno zbořený Transgas. Národní galerie Praha připravila k novým výstavám doprovodné programy, jejichž seznam je na http://www.ngprague.cz.

Pro více informací poslouchejte rádio Stella

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít